|
Caracas -
Zajímavá místa
Capitolio Nacional
Národní Kapitol zaujímá jeden celý městský blok a díky zlaceným kopulím
a neoklasicistním nadokenním štítům se zdá být ještě větší. Stavbu budov
zaštítil Guzmán Blanco v 70. letech 19. století. Nejslavnější budovou je
Salón Elíptico, oválná hala s kopulí zdobenou freskami a s portréty
významných osobností na stěnách. Pokud navštívíte Salón Elíptico v Den
nezávislosti, můžete zahlédnout originál Prohlášení o nezávislosti
umístěný uvnitř piedestalu s Bolívarovou bustou. Listina bývá
k nahlédnutí v nejvýznamnějších dnech země. Malby na stěnách sálů kolem
Oválného salónu znázorňují bitevní scény a připomínají boj Venezuely za
nezávislost.
Rodný dům S. Bolívara
V
elegantně zrekonstruovaném domě, ve kterém se 24. července 1783 narodil
Simón Bolívar je dnes muzeum zbraní, standart a uniform. Původní
koloniální zařízení bylo z velké části nahrazeno pompézními malbami
bitevních scén, ale mnoho osobních předmětů můžete vidět v blízkém
Bolívarově muzeu. Pýchou muzea je rakev, ve které byly Bolívarovy
ostatky převezeny z Kolumbie. Jeho popel dnes spočívá v Národním
Pantheonu.
Bolívarův pohřeb se konal 12 let po
jeho smrti v Iglesii de San Francisco, jen pár bloků směrem na západ.
Zde byl také Bolívar roku 1813 prohlášen za „Osvoboditele“. Zdejší
kostel oslní návštěvníky svým bohatě pozlaceným barokním oltářem, hodně
se dochovalo i z původního vnitřního zařízení, přestože interiér byl
zmodernizován za Guzmána Blanca.
Muzeum koloniálního umění
Zahrady obklopující muzeum jsou skoro tak lákavé jako interiéry. Muzeum
sídlí v nádherném koloniálním venkovském panství Quinta de Anauco
uprostřed zeleně. Uvnitř domu najdete pečlivě zrestaurované pokoje
zařízené uměleckými díly, nábytkem a nejrůznějšími dobovými předměty.
Quinta de Anauco byla původně postavena vně historického města roku
1797, ale dnes je oázou na předměstí San Bernardino. Pokud sem zamíříte
v neděli dopoledne, možná z místností, které kdysi sloužily jako stáje,
zaslechnete koncertní hudbu.
Panteón Nacional
Nejcennější venezuelská budova se nachází pět bloků od Bolívarova
náměstí, na severním okraji starého města. Původní kostel začal sloužit
svému novém účelu, tedy jako místo posledního odpočinku prominentních
Venezuelanů, v roce 1874. Celá centrální loď je věnována Bolívarovi, v oltářišti
je umístěn hrdinův bronzový sarkofág. Památníky méně významných
osobností se soustřeďují v bočních lodích. Klenba Pantheonu je zdobena
malbami ze 30. let minulého století znázorňujícími výjevy z Bolívarova
života. Obrovský lustr blyštící se nad hlavami návštěvníků byl
nainstalován v roce 1833 u příležitosti stého výročí Bolívarova
narození. Několikrát za den zde probíhá výměna stráží.
Centrální park
1,5 km dlouhá procházka směrem na východ od Bolívarova náměstí vás
z historického města dovede do futuristického Caracasu. Spíše než zelená
plocha uprostřed města, je park komplexem pěti betonových obytných
věžáků vyznačujících se poněkud apokalypticky vyhlížející architekturou
korunovanou 53-patrovými osmiúhelníkovými věžemi. Park je uměleckým a
kulturním centrem Caracasu, nacházejí se zde muzea, kina, vojenský bunkr
připomínající Complejo Cultural a Ateneo de Caracas, domovská scéna
vysoce ceněné divadelní společnosti Rajatabla. Pokud si nechcete
architekturu prohlížet ze země, vyjeďte výtahem na jednu z věží Mirador
de la Torre Oeste do 52. patra a získáte pohled na město z ptačí
perspektivy.
Ve východní části Centrálního parku se nachází Museo de Arte
Contemporáneo, pravděpodobně nejlepší muzeum současného umění v zemi a
možná na celém kontinentu. Šestnáct sálů na pěti podlažích pojednává o
venezuelském umění. K vidění jsou i díla Chagalla, Matisse, Moneta,
Légera and Miróna. Pýchou muzea je sbírka více než 100 Picassových rytin
ze 30. let minulého století.
Bolívarovo náměstí
Caracas je živé město a chlubí se některými
významnými památkami, které se váží k Simónu Bolívarovi. Středobodem
starého města je Bolívarovo náměstí samozřejmě se sochou Osvoboditele
uprostřed. Náměstí je oblíbenou scénou nejrůznějších politických
vizionářů a náboženských mesiášů. Ti zde každý den v poledne hovoří ke
svému publiku, které je tvořeno především administrativními pracovníky.
Náměstí lemují významné budovy včetně katedrály, která nahradila původní
stavbu zničenou silným zemětřesením roku 1641. Kapli Bolívarovy rodiny
snadno poznáte podle moderní sochy Osvoboditele. Jižní straně náměstí
dominuje budova městské radnice. Tu nechali v 17. století postavit
caracasští biskupové, aby měli kde pořádat své semináře. Nějaký čas
v budově sídlila také první zdejší universita. V přízemí je dnes
Caracaské muzeum. Muzeum mapuje místní historii a najdete zde také
modely města znázorňující Caracas z počátku 19. století a ve 30. letech
20. století. Abyste si udělali představu, jak pětimilionové město
vyrostlo, podívejte se na mapu z roku 1578 na hlavním nádvoří muzea.
Souostroví Los Roques
Los Roques je krásné korálové souostroví asi 150 km severně od
centrálního pobřeží. Tvoří jej asi 40 větších ostrovů a cca 250 dalších
bezejmenných ostrůvků. Celé souostroví bylo v roce 1972 prohlášeno
národním parkem a vstup je povolen jen do tzv. rekreační zóny, která
zahrnuje ostrovy Gran Roque, Madrizquí, Cayo Pirata, Noronquises a
Crasquí. Díky bílým písečným plážím a rozsáhlým korálovým útesům se Los
Roques staly populární turistickou destinací. Hlavním ostrovem je Gran
Roque na severu. Na ostrově je jedna hlavní stejnojmenná vesnice, jejíž
nábřeží je zaplněno rybářskými a výletními loděmi, jachtami a pelikány.
Nejbližším sousedem ostrova Gran Roque je Madrizquí, asi 1 km
jihovýchodně. Je to oblíbený ostrov bohatých caraqueños,
kteří ostrov objevili před několika desetiletími a postavili si zde svá
letní sídla ještě před tím, než se ze souostroví stal národní park.
Většina turistů stráví na ostrovech 1 –2 dny za účelem koupání a
opalování se na klidných a čistých plážích. Nejdelší pláž se nachází na
ostrově Crasquí, ale je zde mnoho dalších, ze kterých lze vybírat.
Ostrovy jsou také ideálním místem pro šnorchlování a potápění. Let z
Maiquetíy na Gran Roque trvá přibližně 40 minut.
El Hatillo
Malé staré město El Hatillo je dnes vzdáleným předměstím Caracasu, ale
předtím než se stalo součástí metropole, žilo si po staletí svým
vlastním životem. Jako řada jiných venezuelských měst má své vlastní
Bolívarovo náměstí a dokázalo si uchovat něco ze své původní koloniální
architektury. Domy ve městě byly zrekonstruovány a omítnuty jasnými
barvami a v každém druhém je buď restaurace, kavárna, butik, umělecká
galerie nebo obchod s řemeslnými výrobky. O víkendech sem míří hordy
bohatých caraqueños. Ve zdejších restauracích jsou reprezentovány
snad všechny hlavní světové kuchyně od francouzské a italské po
japonskou a thajskou. El Hatillo leží 15 km jihovýchodně od městského
centra, do Caracasu je pravidelné spojení menšími autobusy, tzv.
carritos.
Národní park El Ávila
Národní park El Ávila chrání 90 km dlouhé pásmo strmých zelených hor,
které se rýsují na severu Caracasu a oddělují město od moře. El Ávila
je ideálním místem pro milovníky pěší turistiky, je zde kolem 200 km
turistických stezek, z nichž většina je dobře značená. Nejjižnější
vrchol shlížející na Caracas je neobydlený a křižují ho desítky stezek.
Severní část pohoří sbíhá k moři a je poseta malými městy a haciendami,
ale turistických tras je zde málo. Asi nejzajímavější trasou je
dvoudenní výstup na Pico Naiguatá, ale pokud rozhodnete ji absolvovat,
nezapomeňte pláštěnky a teplé oblečení. Od severu k jihu vede parkem
také několik cest sjízdných auty s pohonem všech čtyř kol a také
teleférico, lanovka, která je však často mimo provoz.
San Francisco de Yare
Klidné město asi 70 km jihovýchodně od Caracasu bylo založeno roku 1718
a pyšní se krásným kostelem z 18. století a zachovalou koloniální
architekturou. Nejvíce však město proslavily oslavy Tančících ďáblů,
pořádané každoročně od roku 1742 na svátek Božího těla. Až 1000
tanečníků oblečených do fantastických masek ďáblů vychází do ulic a
předvádějí rituální tance v rytmu bubnů. Svátek Božího těla je nejlepší
příležitostí k návštěvě města, ale stojí za to sem zavítat i kdykoliv
jindy. Muzeum v Domě Tančících ďáblů (kde svátek Božího těla začíná)
spravuje sbírku masek a fotografií z předchozích festivalů. Některé
dílny vyrábějící masky ďáblů umožňují sledovat proces výroby a nabízejí
možnost nákupu masek za příznivé ceny. Chcete-li se dostat do San
Francisca de Yare, jeďte autobusem do Ocumare del Tuy nebo Santa Teresa
del Tuy. Odtud jezdí pravidelná kyvadlová doprava.
« Předchozí
l
|
